Případ Karla
Pěstování konopí
Podle rozsudku Nejvyššího soudu spisová značka 11 Tdo 1361/2018 ze dne a podle rozhodnutí Ústavního soudu spisová značka IV. ÚS 950/19 ze dne .
Vina a trest
Karel byl uznán vinným ze spáchání zločinu neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odstavce 1, odstavce 3 trestního zákoníku, dílem dokonaný a dílem ve stadiu pokusu. Za tento zločin byl Karel odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
Popis skutku
Podle skutkových zjištění od počátku měsíce května 2016 do svého zadržení policií dne na zahradě, na půdě a ve sklepě rodinného domu v obci Dubňany, okres Hodonín, kde má trvalý pobyt, bez povolení, realizoval všechny nezbytné kroky směřující k výrobě psychotropní látky delta-9-tetrahydrokanabinol (THC).
Takto činil tím, že na zahradě uvedeného domu vysadil a pěstoval celkem 28 kusů rostlin konopí o velikosti od 0,8 do 1,7 metru, ze kterých v pozdním stádiu růstu postupně ořezával větvičky. Tyto větvičky následně za pomoci tří kusů ventilátorů sušil zavěšené na prádelních šnůrách ve sklepě a na půdě uvedeného domu. Část rostlin konopí měl již usušenou k dalšímu použití a část rostlin konopí měl ještě ve stádiu růstu na zahradě.
Přičemž hmotnost veškerých shora popsaných rostlin konopí a materiálu z konopí v různém stádiu výroby, po jejich dosušení a odstranění toxikomansky nevyužitelných částí byla 37,305 kg a obsahovala celkem 2,0224 kg psychotropní látky THC (delta-9-tetrahydrocannabinol).
Obhajoba
Karel se hájil tím, že trpí Scheuermannovou chorobou a ischiasem, což vyvolává bolesti. Jelikož konopná mast z lékárny mu nepomáhala, rozhodl si obstarat semínka konopí za účelem vypěstování vlastních rostlin a výroby účinnější masti. Jelikož se mu tento způsob léčby osvědčil, vypěstoval si následně další množství.
Má za to, že tak realizoval své právo na soukromý a rodinný život, který zahrnuje i sebeurčení ve smyslu rozhodování o sobě samém, včetně rozhodování o způsobu léčby. Léčebné účinky konopí jsou přitom dobře známy.
Karel se domníval, že nejednal jakkoliv společensky škodlivě, neohrozil nikoho kromě sebe a neohrozil objekt trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 trestního zákoníku. Provinil se vlastně jen tím, že najednou vypěstoval mnohem více rostlin konopí, než je akceptovatelné pro vlastní potřebu.
Karel soudu připoměl, že je bezproblémovým občanem, který nevyhledává potíže. Výkon trestu odnětí svobody by přitom uvrhl jeho družku a dceru do finanční tísně, v níž jim hrozí, že přijdou o obydlí v důsledku neschopnosti splácet hypoteční úvěr.
Namítl přitom nedostatek subjektivní stránky, neboť si chtěl vypěstovat jen konopí pro vlastní potřebu, za účelem výroby léčebné masti. Rozhodně s konopím neplánoval obchodovat. Měl v úmyslu vypěstovat pouze zákonem tolerované množství, nikoli množství přisouzené. Subjektivní stránka předpokládá úmysl, ale ten v jeho případě zcela chybí.
Dále zpochybnil množství zabaveného konopí. Toto množství nebylo prokázáno, a to jak u rostlin usušených, tak i neusušených. Karel tvrdil, že celkové množství THC bylo policií v trestním řízení zjištěno nesprávně. Ke své obhajobě přiložil znalecký posudek prof. RNDr. Jana Hradílka, CSc., z něhož dovozuje, že při způsobu, jakým pěstoval rostliny konopí, by z 28 rostlin bylo možno získat nejvýše 4,2 kg sušiny a k výnosu přes 37 kg sušiny po odstranění toxikomansky nevyužitelných částí by bylo třeba cca 229 rostlin vysokých 1,7 m.
Názor soudu
Soud logicky neuvěřil tomu, že takové množství konopí bylo určeno jen a pouze pro Karlovu osobní potřebu. Když Karel tvrdil, že na 0,7 l konopné masti spotřebuje kilo sušiny, přičemž jedna sklenice mu vydrží na rok, tak s využitím 34 kg sušiny by vyrobil cca 37 sklenic konopné masti, čímž by se předzásobil na 37 let dopředu.
Právě z výše uvedeného množství soud odvodil skutečný úmysl Karla. Kdyby totiž měl Karel skutečně v úmyslu vypěstovat pouze malé množství konopí, jistě by si ponechal pouze toto množství a zbývající by zničil, a nikoli dopěstoval a následně i usušil. K tomuto soud dodává, že Karel využíval k výrobě konopné masti místo lékařské vazelíny sádlo, trvanlivost takové masti je asi 6 měsíců až 1 rok.
Soud uvádí, že závěr policie o získání toxikomansky využitelné sušiny konopí v takové hmotnosti z pouhých 28 rostlin nedosahujících ani dvou metrů výšky vyvolává oprávněné pochybnosti o své reálnosti.
Ovšem soud připomíná, že údaj o původu toxikomansky využitelné sušiny v nemovitosti Karla z 28 rostlin konopí pěstovaných na zahradě, Karel sám uvedl ve svých výpovědích v přípravném řízení a přitom nerozporoval obsah protokolu o domovní prohlídce ani výsledky vážení sušiny.
Soudu však neušlo, že Karel popírá pouze možnost získání takového množství toxikomansky využitelné sušiny z tak malého počtu rostlin konopí, nikoliv však skutečnost, že při domovní prohlídce u něj byla toxikomansky využitelná sušina v celkové hmotnosti cca 37 kg zabavena.
Osobní poměry Karle podle soudu nejsou hodny zvláštního zřetele a neliší se od běžné populace. Výdělky Karla a jeho družky jsou zcela odpovídající jejich vzdělání a pracovnímu zařazení. Také bylo ověřeno, že dcera netrpí žádnou závažnou chorobou. A trest odnětí svobody nemohla ovlivnit ani skutečnost, že Karel si v minulosti vzal hypoteční úvěr a ten nyní splácí. Soud přihlédl k tomu, že Karel vypěstoval konopí, kterým čtyřnásobně překročil hranici velkého rozsahu z hlediska vypěstované konopné sušiny.
Karel byl podle §283 odstavce 3 trestního zákoníku ohrožen trestem odnětí svobody v sazbě 8 až 12 let. Soud za použití §58 odst. 1 trestního zákoníku uložil trest pod zákonnou dolní hranicí trestní sazby ve výměře 6 let. Zohlednil zejména mimořádné okolnosti spočívající v amatérském pěstování konopí.